O samosprávě se zmiňuje první ražický kronikář Jaroslav Koch takto:

Naši první předkové neměli nad sebou volených starostů. Rádcem a soudcem osady byl nejstarší člen rodu, jemuž říkali stařešina. Během času přešla moc na vrchnost, a tato vykonávala ji prostřednictvím svých úřadů a rychtářů. Takové zřízení trvalo až do roku 1848. Jména rychtářů nebylo mi možno zjistiti. Po roce 1848 přešla moc do rukou volených starostů a obecních výborů. Až do roku 1885 (?) patřily Ražice k politické obci Heřmani. Od tohot roku staly se samostanou politickou obcí a přiděleny byly okresu píseckému.
První ražický starosta byl Tom. Fousek v r. 1886.

Po něm následovali:

Tomáš Buchtele čp. 14 v r. 1892
Tomáš Letošník r. 1894
Jos. Šindelář r. 1897
Jos. Bouší r. 1900
Tomáš Letošník r. 1903
Jan Buchtele r. 1910
Fr. Šálek r. 1913
Fr. Šálek r. 1919
Fr. Soukup r. 1923
Jan Buchtele č. 19 r. 1927 až do dnes (tj. do roku 1937)

První dochovaná pamětní kniha obce Ražice pochází z roku 1937 a byla založena za starosty Jana Buchteleho a místostarosty Jana Boukalíka. Prvním kronikářem byl Jaroslav Koch, který se hned v úvodu zmiňuje o ještě starší kronice, která se však již před počátkem jeho zápisů do pamětní knihy ztratila.

Druhým kronikářem obce byl od roku 1948 Václav Dunovský. K tomu byl pověřen předsedou místního národního výboru Tomášem Štérem.

Třetím kronikářem se v roce 1964 stal František Hauser. Zápisy končí v roce 1967.